Pizzerie, italské restaurace, české restaurace, stánky "na růžku", okénka v metru... Na ikonu italské kuchyně - na okrajích křupavou, uvnitř vláčnou pizzu - dnes máte šanci narazit na každém kroku. Za stejné ceny, ze stejných surovin a bohužel i ze stejného kupovaného těsta, které si pěkně dlouho poleželo v lednicích velkoobchodních řetězců.
Že vám podobný přístup dvakrát nevoní? Nepovídejte. Tak proč nevzít mouku do hrsti a neudělat si pravou italskou pizzu sami. Obzvlášť když je její příprava jednoduchá, rychlá a s pomocí spižírny i zatraceně levná.
NA PŘÍPRAVU POTŘEBUJETE:
(1 PIZZA O PRŮMĚRU 30 CM)
TĚSTO:
100g vysokolepkové PIZZA mouky
1/3 čerstvého droždí
1dcl vlažné vody
2 lžíce olivového oleje
špetku soli
hladkou mouku na pomoučení válu
POVINNÉ PŘÍSADY:
3 lžíce rajčatového pyré (NE protlaku)
oregáno (čerstvé, nebo sušené)
bazalka (čerstvá, nebo sušená)
1 balení mozzarelly
VOLITELNÉ PŘÍSADY:
salámy (čisté, ale i kořeněné), šunky (kuřecí, vepřová, parmská), sýry (ideálně tvrdší, bez i s plísněmi, nebojte se ani ochucených pestem apod.), rajčata, chilli papričky, ančovičky, cibule... zkrátka téměř cokoliv, co najdete doma, anebo na co máte zrovna chuť. Jen EIDAM vynechte, jinak vám na pizze zůstane jedna velká umělohmotně vypadající krusta.
JAK NA VĚC:
Příprava těsta je jednodušší než krupicová kaše. Do středně velké mísy (malá by mohla přetéct) rozdrobíme droždí, přidáme 2 lžíce vlažné vody a stejné množství vysokolepkové mouky a vše promícháme do hustší našedlé hmoty - KVÁSKU. Ten dáme na pět až deset minut do tepla, kde krásně vzejde.
Poté do kvásku přidáme zbytek pizza mouky, kterou předtím ještě osolíme. Přilijeme 2 lžíce olivového oleje a zbytek vlažné vody a vše pečlivě promícháme. Vznikne nám lepivá a trochu nevzhledně vypadající hrouda těsta. To vyklopíme na hladkou moukou posypaný vál a pečlivě ho prohněteme, dokud není nádherně hladké. (Lepivosti se bohužel nezbavíme (holt mnoho lepku), ale omezíme ji natolik, že se dá s těstem manipulovat.)
Připravené těsto vrátíme zpět do mísy a potřeme ho trochou olivového oleje, aby nám při kynutí neoschlo. Vložíme do tepla (ke krbu, do peřin, pod deku... není nutné kdovíjaké vedro) a necháme alespoň hodinu kynout.
Zatímco těsto kyne, máme dostatek času na přípravu surovin, které chceme na pizzu položit. Tzn. že si dojdeme pro bylinky, omyjeme zeleninu, nastrouháme či nakrájíme sýry (hlavně mozzarelle sluší plátky), salámy, žampiony...
Jakmile těsto vykyne, vyklopíme ho na hladkou moukou posypaný vál (nešetříme, jinak se těsto snadno přilepí), lehce prohněteme a vyválíme z něj kulatou placku o průměru cca 30cm a tloušťce nepřesahující 5mm (nechceme přece buchtu).
Poté placku přeneseme na dostatečně velký plech vyložený pečícím papírem, pomažeme ji rajčatovým pyré, přidáme nasbírané bylinky a postupně pak i zbytek surovin. Mozzarellu ovšem vždy navrch.
Plech vložíme do trouby, předehřáté na 250°C, a pečeme do chvíle, než se sýr rozteče a trochu zezlátne - cca 10-15 minut. Poté plech vyjmeme, pizzu rádýlkem nakrájíme na osminy a jsme připraveni podávat.
TIPY A RADY:
1) Pamatujte na zlaté pravidlo, že méně je někdy více. To pro pizzu platí především, a proto na ni nikdy nedávejte více jak 5 surovin (i ty jsou dost). A to střídmě. Není nutné těsto utopit pod hroudou sýra a zbytkem ledničky.
2) Pokud máte troubu s funkcí "pizza", máte v rukávu neprůstřelný trumf. Na pizze se vám při pečení na sto procent vytvoří bublinky a těsto bude po upečení krásně nadýchané a křupavé.
3) Rajčatových, resp. tomatových pyré se dá dnes sehnat nepřeberné množství. Od italských s přidanými bylinkami (např. v Tescu okolo 50 korun) přes americké po tuzemské s rostlinným olejem. Při testování cena/výkon se mi nejvíce nejvíce osvědčilo pyré s rostlinným olejem od Heinz, které má nasládlou chuť (trochu jako rajská omáčka) a je opravdu laciné. Pro větší množství se přesto vyplatí využít vlastního umu a uvařit si vlastní Sugo di Pomodoro. Receptů na něj je na internetu spousta a jakmile nějaké řádně otestuji, určitě sem vítěznou "omajdu" přihodím. :)
4) Která mozzarella je nejlepší? Samozřejmě buvolí. Chutná je ale i mozzarella od Zotta. Především ta s přidanou bazalkou.
DOBROU CHUŤ!
Žádné komentáře:
Okomentovat