Sojagurtová patálie

Poslední dny se dějí zvláštní věci. Teplota teploměru klesla snad během jednoho mrknutí hlouběji, než je mému tělu příjemné. Slunce nahradil déšť, který je z podivného důvodu mokřejší, než byl dle mého mínění vloni. A mě přepadla po víkendovém obžerství chuť zkusit trochu zdravé stravy. 

Abych řekl pravdu, nikdy jsem nebyl fanoušek "správné výživy". Obzvlášť ne té, která zakazuje všechno mastné a  naopak prosazuje vše, co má málo kalorií, obsahuje hodně vitámínů, vlákniny... no vždyť to znáte. Ale nikdy jsem nepatřil k lidem, kteří slovo "zdravé" automaticky zaměňují za slovo "hnusné" či "odporné".

Až dokud jsem v Globusu nesáhl po mléčném výrobku s názvem "Sojagurt s müsli", jenž se díky nádherně žluté barvě vydával za vcelku chutně vypadající náhradu vanilkového jogurtu, po němž si budu šmakovat, jak báječně pomáhám svému organismu.

Jenže hned první sousto mě vyvedlo z omylu, protože chuť bláta, která se mi dostala na jazyk, měla vskutku daleko ke gurmánskému zážitku a vcelku rychle vyvolala otázku  "Kolik toho může člověk pozřít, než začne zvracet?"

Nakonec jsem dospěl k názoru, že po odpovědi bádat nebudu a raději jsem sáhl po prachobyčejném "vanilkáči", jenž už přímo žadonil, aby mohl sklouznout do žaludku. Možná umřu o pár vteřin dřív, ale co. Vždyť žijeme jen jednou.

"Pravá" italská pizza

Pizzerie, italské restaurace, české restaurace, stánky "na růžku", okénka v metru... Na ikonu italské kuchyně - na okrajích křupavou, uvnitř vláčnou pizzu - dnes máte šanci narazit na každém kroku. Za stejné ceny, ze stejných surovin a bohužel i ze stejného kupovaného těsta, které si pěkně dlouho poleželo v lednicích velkoobchodních řetězců.

Že vám podobný přístup dvakrát nevoní? Nepovídejte. Tak proč nevzít mouku do hrsti a neudělat si pravou italskou pizzu sami. Obzvlášť když je její příprava jednoduchá, rychlá a s pomocí spižírny i zatraceně levná.

NA PŘÍPRAVU POTŘEBUJETE:

(1 PIZZA O PRŮMĚRU 30 CM)

TĚSTO:

100g vysokolepkové PIZZA mouky

1/3 čerstvého droždí

1dcl vlažné vody

2 lžíce olivového oleje 

špetku soli

hladkou mouku na pomoučení válu

POVINNÉ PŘÍSADY:

3 lžíce rajčatového pyré (NE protlaku)

oregáno (čerstvé, nebo sušené)

bazalka (čerstvá, nebo sušená)

1 balení mozzarelly

VOLITELNÉ PŘÍSADY:

salámy (čisté, ale i kořeněné), šunky (kuřecí, vepřová, parmská), sýry (ideálně tvrdší, bez i s plísněmi, nebojte se ani ochucených pestem apod.), rajčata, chilli papričky, ančovičky, cibule... zkrátka téměř cokoliv, co najdete doma, anebo na co máte zrovna chuť. Jen EIDAM vynechte, jinak vám na pizze zůstane jedna velká umělohmotně vypadající krusta.

JAK NA VĚC:

Příprava těsta je jednodušší než krupicová kaše. Do středně velké mísy (malá by mohla přetéct) rozdrobíme droždí, přidáme 2 lžíce vlažné vody a stejné množství vysokolepkové mouky a vše promícháme do hustší našedlé hmoty - KVÁSKU. Ten dáme na pět až deset minut do tepla, kde krásně vzejde.

Poté do kvásku přidáme zbytek pizza mouky, kterou předtím ještě osolíme. Přilijeme 2 lžíce olivového oleje a zbytek vlažné vody a vše pečlivě promícháme. Vznikne nám lepivá a trochu nevzhledně vypadající hrouda těsta. To vyklopíme na hladkou moukou posypaný vál a pečlivě ho prohněteme, dokud není nádherně hladké. (Lepivosti se bohužel nezbavíme (holt mnoho lepku), ale omezíme ji natolik, že se dá s těstem manipulovat.)

Připravené těsto vrátíme zpět do mísy a potřeme ho trochou olivového oleje, aby nám při kynutí neoschlo. Vložíme do tepla (ke krbu, do peřin, pod deku... není nutné kdovíjaké vedro) a necháme alespoň hodinu kynout.

Zatímco těsto kyne, máme dostatek času na přípravu surovin, které chceme na pizzu položit. Tzn. že si dojdeme pro bylinky, omyjeme zeleninu, nastrouháme či nakrájíme sýry (hlavně mozzarelle sluší plátky), salámy, žampiony... 

Jakmile těsto vykyne, vyklopíme ho na hladkou moukou posypaný vál (nešetříme, jinak se těsto snadno přilepí), lehce prohněteme a vyválíme z něj kulatou placku o průměru cca 30cm a tloušťce nepřesahující 5mm (nechceme přece buchtu). 

Poté placku přeneseme na dostatečně velký plech vyložený pečícím papírem, pomažeme ji rajčatovým pyré, přidáme nasbírané bylinky a postupně pak i zbytek surovin. Mozzarellu ovšem vždy navrch. 

Plech vložíme do trouby, předehřáté na 250°C, a pečeme do chvíle, než se sýr rozteče a trochu zezlátne - cca 10-15 minut. Poté plech vyjmeme, pizzu rádýlkem nakrájíme na osminy a jsme připraveni podávat.

TIPY A RADY:

1) Pamatujte na zlaté pravidlo, že méně je někdy více. To pro pizzu platí především, a proto na ni nikdy nedávejte více jak 5 surovin (i ty jsou dost). A to střídmě. Není nutné těsto utopit pod hroudou sýra a zbytkem ledničky.

2) Pokud máte troubu s funkcí "pizza", máte v rukávu neprůstřelný trumf. Na pizze se vám při pečení na sto procent vytvoří bublinky a těsto bude po upečení krásně nadýchané a křupavé. 

3) Rajčatových, resp. tomatových pyré se dá dnes sehnat nepřeberné množství. Od italských s přidanými bylinkami (např. v Tescu okolo 50 korun) přes americké po tuzemské s rostlinným olejem. Při testování cena/výkon se mi nejvíce nejvíce osvědčilo pyré s rostlinným olejem od Heinz, které má nasládlou chuť (trochu jako rajská omáčka) a je opravdu laciné. Pro větší množství se přesto vyplatí využít vlastního umu a uvařit si vlastní Sugo di Pomodoro. Receptů na něj je na internetu spousta a jakmile nějaké řádně otestuji, určitě sem vítěznou "omajdu" přihodím. :)

4) Která mozzarella je nejlepší? Samozřejmě buvolí. Chutná je ale i mozzarella od Zotta. Především ta s přidanou bazalkou.

DOBROU CHUŤ!

Hamburger s bylinkovým máslem a domácími hranolkami

Američané na něj nedají dopustit, Francouzi mu nemohou přijít na chuť a my ho nejčastěji ztotožňujeme s chudáčky z McDonalds a pochybnými žvanci v rozmočené housce ze zapáchajících stánků. Hamburger je přitom fenomén a pokud se udělá správně, z kvalitních surovin a patřičnou péčí, odmění se vám vynikající chutí, k níž se budete chtít neustále vracet. Byť vám zřejmě naroste účet za fitness a jiné způsoby, jak shodit nadbytečné kalorie. :)

Burgerů se dá připravit nepřeberné množství, když do masa, případně i do housky můžete přihodit v podstatě cokoliv se vašemu mlsnému jazýčku zamlouvá. Osobně však trvám na tom, že zdaleka nejlepší varianta spočívá v jednoduchém okořenění solí a pepřem a přidáním bylinkového másla, které po rozpuštění maso nádherně ochutí, provoní a zároveň zabezpečí, že maso nikdy nevyschne.

NA PŘÍPRAVU POTŘEBUJETE:

(4 VELCÍ JEDLÍCI)

HAMBURGER:

800g mletého hovězího 

4 housky na hamburgery

4 plátky čedaru

1 větší cibule

2 velká rajčata

1 ledový salát

4 kousky bylinkového másla

kečup

hořčice (může být i majonéza)

sůl 

pepř

olej na smažení

HRANOLKY:

4 velké brambory

olej na smažení

špetka soli

JAK NA VĚC:

Mleté maso osolíme a opepříme podle našich vlastních chutí (doporučuji si ho představit jako čtyři steaky, abyste nepřekořenili, ani nepodkořenili - NEBOJTE SE maso ochutnat). Důkladně ho prohněteme a uděláme z něj rovnoměrný podlouhlý váleček. Ten postupně nařežeme na 8 (opravdu 8) stejných kusů, z nichž vytvoříme stejný počet "karbanátků". 

Do čtyř z nich vložíme kousky bylinkového másla, na které poté položíme zbylé čtyři kousky masa. Maso poté pořádně přimáčkneme a vytvoříme z něj nádherné hamburgery o váze cca 200g. (POZOR: Máslo musí zůstat uprostřed masa, aby při smažení nevyteklo!)

Vytvořené burgery přikryjeme potravinovou fólií a necháme je chvíli v lednici, kde maso nádherně ztuhne a při smažení se nám nerozpadne. Během čekání si připravíme zeleninu a přílohu v podobě hranolek.

Listy salátu omyjeme a natrháme na menší kousky. Rajčata a cibuli nakrájíme na plátky. Brambory rozkrojíme na polovinu (bude se nám s nimi lépe manipulovat) a dále z nich naděláme jednotlivé hranolky, jejichž velikost je vyloženě na kuchaři. Osobně mám raději širší (tzv. steakové), mají "bramborovější" chuť.

Zapneme fritovací hrnec (skvěle poslouží i obyčejná pánev, dietáři mohou zamířit klidně i do trouby), v němž osmažíme hranolky, a rozpálíme(!!!) pánev. Na tu poté položíme jednotlivé burgery, které smažíme ideálně 3 minuty po každé straně (maso bude uprostřed hezky růžové, ale tepelně opracované), přičemž na poslední minutu na maso položíme plátky sýra, jež se tak nádherně rozpustí. 

Ufritované hranolky zbavíme přebytečného oleje položením na papírový obrousek a ještě za tepla je osolíme. Sůl se totiž lépe chytne. 

Burgery vyjmeme z pánve a necháme minutu až dvě odpočinout. V topinkovači (případně rozehřáté troubě) rozpečeme housky. Na každou naklademe omyté a oklepané listy ledového salátu, dva plátky rajčat a přidáme i kečup. Na takto připravené "zeleninové lůno" položíme odpočinuté maso, dva plátky cibule (komu nesvědčí její štiplavost, může ji osmažit - cibule tím zesládne) a před zavřením vrchní částí housky přidáme i trochu hořčice, případně majonézy.

Hotové hamburgery dáme na talíř spolu s hranolkami...

a obžerství MŮŽE ZAČÍT!

TIPY A RADY: 

1) Bez kvalitního masa dobrý burger neuděláte. Pokud ale nemáte po ruce řezníka, který vám maso před vašima očima namele (případně si nechcete mlít maso sami), můžete zvolit levné a chuťově výborné maso z Globusu. Jen si dejte pozor, abyste sáhli po čistém hovězím.

2) Na chuťově nejlepší sladké bulky jsem narazil v Norsku. Pakliže však nehodláte vyrazit na sever a pašovat pečivo do Čech, bohatě vám postačí klasické "víkendové pečivo", které za pár šupů najdete v každém supermarketu.

3) Kvalitní a výrazné bylinkové máslo prodává Meggle. Vlastní si lze ale připravit výrazně levněji. Stačí vám klasické máslo, česnek a hrst bylinek (petržel, pažitka, tymián... v podstatě cokoliv máte rádi). Vše smícháte dohromady, zabalíte do alobalových ruliček a necháte zhruba týden v lednici. 

4) Čedar je klasika, s níž nikdy nešlápnete vedle. Svoji práci ovšem odvedou i další chuťově výrazné sýry - např. Leerdammer.

5) "Pánev je nejvíc!" V případě burgerů je ale nejlepší rozpálit gril a připravit lahodné kusy masa rovnou na něm. Odmění se vám totiž výraznější chutí a menším procentem tuku, který při grilování odkape. 

6) Připadá vám, že jsou salát, rajče a cibule málo? Pak se nebojte burgery obohatit ještě o další suroviny. Nakládané okurky, případně plátky křupavé slaniny jídlu určitě neuškodí.

DOBROU CHUŤ!